Pragoclub homepage
  články nádraží PRAHA-PROSEK kronika fotogalerie odkazy kontakt  


Rok 2016 na našem kolejišti
Ohlédnutí za uplynulým rokem je vždy tak trochu rizikem pro kronikáře. Bude-li příliš kritický, vyslouží si nevůli kolegů, bude-li jen chválit, pak může vzbudit v nezaujatých čtenářích domněnku neobjektivního postoje autora.

Nicméně je třeba konstatovat, že celé hodnocení uplynulého roku, respektive činnosti klubu jako takového vychází veskrze pozitivně. Návštěvnost klubu, dík také zlepšení informací o něm v médiích a internetových vláknech výrazně stoupla. Kolejiště tak i nadále plní i svou kulturně výchovnou funkci, nejen vůči běžným návštěvníkům,ale především pro návštěvy a exkurze škol a mateřských školek, které probíhaly ve školním roce mimo návštěvní dny v předem dohodnutých termínech. Navázali jsme také užší spolupráci s firmou ETS, tuzemským výrobcem železničních pseudomodelů a vyhradili prezentaci jejich výrobků jednu z výstavních vitrin. K záměru uspořádat výstavu k 25 výročí existence formy jsem se však ještě bohužel nedostali a je to náš dluh pro nastávající rok.

Pozorovali jsme, že kolejiště má také již své stálé návštěvníky, kteří se opakovaně vrací. Ti jsou samozřejmě zvědaví především na nová vozidla a také na případné změny v prostředí kolejiště. Dík celoroční práci pěti aktivních členů bylo kolejiště rozšířeno o zásadní část, tedy kruhovou výtopnu s funkční točnou. Stavba točny byla velmi náročná, protože zakoupená stavebnice točny musela být přepracována tak,aby se nani vešly i nejdelší modely parních lokomotiv, její elektronické ovládání pak bylo zcela specifickou kapitolou, vyžadující přímo výzkum, mnohdy metodou pokus-omyl. Nicméně již pži zahájení podzimní sezóny točna fungovala jak měla a zbývalo pouze doplnit její okolí. Samostatnou kapitolou byla pak stavba kruhové výtopny, tedy rotundy, jejíž složitá střecha byla určitým geometrickým oříškem pro stavitele. Na střeše se objevila také technologická novinka - odvětrávací komíny, vyrobené již technikou 3D tisku.

Na kolejišti přibyly také nové modely vozidel: motorový vůz M 133.0, historické modely parních lokomotiv Laa a Combermere, novinkou je také celý vojenský vlak. Nezbývá mi tedy závěrem doufat, že jsme naše návštěvníky určitě nezklamali.



Ohlédnutí za minulým rokem na našem kolejišti
Druhá polovina minulého roku se vyznačovala sice pomalou, nicméně však setzrvalou výstavbou kolejiště. Po měsících návštěvnického provozu jsme samozřejmě museli přistoupit k revizi řady funkčních prvků, ať již šlo o vlastní kolejiště nebo jeho ovládací prvky. Některé musely být vyměněny, některé vznikly úplně nové, to se týká zejména nového řídícího panelu pro úzkorozchodnou část kolejiště. Také hlavní řídící panel byl totálně změně, ovládání výhybek a sytém napájení byly od zákldu přebudovány. Tím se také dočkaly napájení i odstavné koleje v depu a vlečka v pivovaru. Předvánoční prvoz pak plně prověřil jejich funkci. Postupně se dobudovávají také ještě chybějící části krajiny. Novým a od poloviny roku budovaným prvkem je konteinerové překladiště a odstavné koleje, zaůstěné do přilehlé dílny. Provoz s dlouhými soupravam osobních i nákladních vlaků a nutnost jejich střídání během návstěvních dnů si nutnost dlouhých odstavných kolejí přímo vyžadoval. V přilehlé dílně se podařilo zřídit čtysři dlouhé odstavné koleje,do nichž soupravy mohou bezpečně couvat, neboť jejich pohyb, respektive posun do konců odstavných kolejí sleduje kamera. Tak si může obsluha, která tím pádem vidí doslova za roh, kontrolovat bezpečné zacouvání soupravy a také které koleje jsou momentálně volné. Je třeba otevřeně říci, že provoz v návštěvních dnech, nebo-li jak říkáme ve dnech otevřenýcvh dveří, klade nemalé nároky nejen na obsluhu, ale především na vozidla a také i na vlastní kolejiště. Jde jednak o plošné znečištění kolejiště prachem, dále o znečištění hlav kolejí samotných, což způsobuje snížení vodivosti mezi kolejí a koly hnacích vozidel. To snižuje plynulost rozjezdů zvláště u těžkých souprav a výsledkem toho jsou často zpřetrhaná spřáhla. Dochází tak i nežádoucímu jiskření, a tyto sice malé, ale opakované přeskoky zprůsobují korozi okolků. Několikahodinový souvislý provoz hnacích vozidel prověřuje také jejich mechanickou část, dochází u některých továrních výrobků k opotřebováná převodů, zejména šnekových kol,lépe jsou na tom z tohoto hlediska modely amatérské, které jsou obvykle konstruovány robustněji. Nicméně můžeme konstatovat stálý zájem veřejnosti o kolejiště,které si iž získalo řadu stálých příznivců. Co nás těší nejvíce je to, že někteří modeláři, kteří staví své modely ve velikosti 0 navštěvují naše kolejiště, aby si ověřili na něm jízdní a tažné vlastnosti svých modelů. Z toho hlediska zůstává naše kolejiště otevřeno těm, kteří si chtějí přinést vlastní modely ke zkušebnímu provozu nebo obyčejnému projetí i mimo stanovené návštěvní dny, stačí k tomu i předem telefonicky domluvený termín. Závěremje třeba se zmínit o jisté formě propagace,kteropu jsme si vyzkoušeli vydáním dvou kalendářů, z nichž jeden byl věnován kolejišti modelovému, druhý kolejišti tin-plate. Kalendáře nafotografoval náš člen Jiří Zaňka, výtvarnou úpravu provedli Otto Vopička a Marie Moučková, texy doprovodil Ludvík Losos. Kalendáře byly v krátkém čase rozebrány a my již pro tento rok uvažujeme o vydání kalendáře nového, který bude tentokráte zaměřen na určitou kategorii modelů. ls.


Vánoční jízdy
Stav našeho přestěhovaného a znovu budovaného kolejiště nám již dovoluje částečný, tedy pouze analogový provoz, digitál není ještě zcela zapojen. Nicméně provoz na celé dvoukolejce a části kolejí v nádraží je možný a toho jsme využili ku spontánní oslavě povánoční pohody dne 29.prosince jako den klubového provozu, spojený s malým rautem. Každý člen měl za úkol donést některé ze svých reprezentativních, případně nejoblíbenějších (a provozních) modelů. Výsledek překonal očekávání- modelů se sešlo tolik, že jsme mohli pořádat tématické sestavy . především z různých historických epoch - od parní tramvaje ve vlečkovém provozu, jízdy parního vozu na trati Jindřichův Hradec-Veselí, konec dvacátých let na ČSD (nejsem si jist, zda již tehdy mělo Mikádo přechodnost na této trati), i nežhavější současnost kontejnerových vlaků, tažených "Brejlovci". Premiéru měla také na kolejišti řada 534.035 (první série) z dílny mistra Kmoníčka, s nákladním vlakem sestaveným výhradně z historických vozů (dominovaly staré uhláky a služební Dd z ateliéru Domalíp senior) a s přípřeží 434.2 (rovněž J.K) prokázala výborné jízdní vlastnosti. Z moderních trakcí měla také premiéru nádherná souprava motorového rychlíku, složená ze dvou Bamů a vedená řadou M 286.0 (..prosím upřesnit) z dílny J.K. Nelze zapomenout i na oblíbenou 262.0 v provedení první série, kterou jsme si vyzkoušeli také ive spřažení s touto soupravou a samotným motorovým vozem. Den utekl velmi rychle a všichni účastníci se shodli na to, že vznikla tradice, kterou bude třeba i nadále pěstovat.


Říjen, měsíc myslivců a modelářů
V letních měsících jsme na kolejišti dokončovali úpravy, spojené s jeho adjustací v nových prostorách. Byly to především práce na kolejovém svršku, úpravách krajiny a zejména pak na obnovení systému napájení. Práce probíhaly v přirozené závislosti na letních dovolenkových absencích a proto pokračovaly zvolna. Poslední elektrikářské práce nejsou ještě zcela dokončeny a zatímní provoz probíhá na náhradních zdrojích. Ovšem první sychravé dny, kterými se letošní říjen přihlásil způsobily, že se modeláři opět vrátili rádi do tepla a práce na kolejišti nabyly intensity. Mohli jsme přikročit k plánování a posléze i k prvním krokům realizace projektu rozšíření kolejiště o úzkorozchodnou trať (viz článek), simulující zkrácený úsek známé trati JHMD z Jindříchova Hradce do Nové Bystřice.První akcí, bylo opět zhotovení potřeb ných modulů a současně nákup kolejnic a výhybek. Kolejové pásy a výhybky velikosti 0e jsme použili již osvědčené, od firmy PECO. Vzhledem k situaci a umístění kolejiště, povede trať v obráceném gardu, tedy od uliční fasády jindřichohradecké nádražní budovy opačnýmsměrem, za stávajícímdepem překročí naši dvojkolejku a bude pokračovat do sousední místnosti. O podobě první stanice aq jejím názvu jsme se ještě nedohodli, v úvahu připadají Střížovice nebo Kunžak-Lomy.Rozhodně nebude chybět populární zastávka Kaproun. Koncová stanice Nová Bystřice bude poněkud zkrácena, resp. bude mít narovnané vjezdové zhlaví. Vzhledem k dané nepřehlednosti celého kolejiště bude úzkokolejná trať sledována kamerami, umístěnými u centrálního ovládacího pultu. Ze staničních budov je již hotova, jak je z fotografií na našich stránkách patrno, staniční budova J.Hradec včetně typického dlouhého skladiště. Na typizované budově plánované nácestní stanice se již pracuje. Pochopitelně nezapomínáme na vozový park. Zatímco parní U 37.0 je ještě jen v přestavách, současná souprava TU 47.0 se dvěma osobními "Balmy" se již staví. Další konstrukci malého věžáčku M 11.0 s příslušným vlekem zhotovil náš člen Luboš Domalíp a představíme ji v celé kráse příště. Ls.


Prag0club se představuje
Prag0klub je občanské sdružení, jehož členové jsou v podstatě fandové železničních miniatur.Jsou to jak sběratelé, specializovaní na historické i současné modely, plechové hreačky a samozřejmě modeláři. Jak nula, nahrazující v názvu klubu O vypovídá, jsou to především přiznivci určité modelové velikosti, v tomto případě 0. Pro úplného laika je třeba asi podrobnější vysvětlení: Jestliže všechny technické modely jsou zcela jednoznačně charakterizovány měřítkem,tedy poměrem rozměrů, ve kterých byl model postaven ku skutečné velikosti předlohy, u železničních modelů tomu tak není. Ty jsou charakterizovány především tzv. velikostí, která je dána vztahem mezi měřítkenm a rozchodem užívaných kolejnic,- původně odvozenou od používaného rozchodu kolejí. Dodnes rozeznáváme velikosti od 0 nahoru: 0, I, II, III a od 0 dolů :S, H0, TT, N a Z. Ty větší od 0 mají více jak stoleté kořeny a vznikly původně u prvních v ýrobců železničních hraček. Modely v určité velikosti mohou však proto i více měřítek, např. ve velikosti 0 mohou být modely v měřítku 1.48, 1.45 a 1.43,5. Ale o tom snad jindy. Proklamováním velikosti 0 se ovšem nechceme vymezovat ortodoxně vůči ostatním modelářům, členství v klubu je otevřené prostě pro příznivce všech větších měřítek.V posledních padesáti letech se rozšířily u nás železniční modely ve velikosti H0 a zejména TT, což bylo dáno jejich dostupností v tehdejším socialistickém obchodě. Příznivci 0 byli odkázáni jen na historické modely nebo modely stavěné či případně podloudněq dovezené. Mezi ostatními modeláři to byli osamělí poustevníci. Jenomže modelářské generaci šedesátých a sedmdesátých let postupně přibývá let, což se projevuje slábnutím zraku, často i nejistými prsty. To pro stavbu modelů malých až nejmenších měřítek není nejlepší dispozice a tak postupně konvertují, často tiše a skrytě k vyznávání velikostí větších. Konečně i obnovení domácí výroby železničních modelů velikosti 0 firmou ETS Praha otevřelo nové možnosti k ukájení tohoto zvláštního koníčka. Najednou se mezi sebou při různých příležitostech, zejména burzách poznávali stále se rozmnožující "nulkaři", ale také i "jedničkáři". Lidem stejných vášní je přirozeností se sdružovat a to i navzdory tradiční slovanské nesvornosti (je proto určitě jen otázkou času, kdy vnikne nějaký vzdoroklub), ale uř chyběl jen podnět. Nakonec bezprostředním popudem k tomu bylo především 100leté výročí narození známého českého propagátora rozchodu 0 pana Jaroslava Lišky., který se o železniční modelářství zasloužil zejména v poválečných letech a zůstal tak v trvalé paměti starších modelářů. Jaroslav Liška stavěl již na konci třicátých let minulého století modely této velikosti, ale teprve v poválečných letech se rozhodl železniční modelářství propagovat. Začal vydávat plánky, pořádal při různých příležitostech modelářské výstavy a brzy se kolem něj shromáždili všichni, kterým se stavba a provoz železničních modelů staly trvalou zálibou. Zejména starší generace, začínající původně u velikosti H0 se vrátila k "nule", především pro funkční a optické kvality modelů této velikosti.Současní přátelé velikosti 0 tvoří pestrou skupinu, od sběratelů historických železničních hraček až po konstruktéry exaktních modelů současných i historických vozidel, rozptýlenou ovšem po celém Česku..Příležitost oslavy 100 let od narození Jaroslava Lišky, k níž dal popud jeho syn byla i příležitostí uspořádat nejen vzpomínkovou výstavu,ale také předvést současnou modelářskou produkci domácích tvůrců. Ti nejaktivnější, kteří se uspořádání výstavy podjali se rozhodli využít této přílkežitosti k založení malého sdružení s názvem Prag0klub. Naše webové stránky budou tedy věnovány velikostem 0 a větším a byli bychom rádi, kdyby se staly i diskuzním fórem všech, kteří se většími velikostmi železničních modelů zabývají.



art&illusion


Copyright © Pragoclub o.s., design by art&illusion